JAK ZDRAVĚ ŽÍT?

Poměrně dlouhou dobu v televizi narůstá kult kuchařů a jejich receptů. Je to zvláštní fenomén, ale je to zábava, kulinářská show na obrazovce.  Přitom se stále více lidí živí polotovary, instantními jídly a práškovými dietami v podobě koktejlů. Při jídle dělají statisíce jiných činností a nevychutnávají si ho. V knihkupectví jdou nevíce na odbyt kuchařky, všechny recepty světa najdete na internetu. A přesto je pak nejsnazší jít do fastfoodu a sníst další, masově vyráběný polotovar.

Stejně tak jako se daří mistrům kuchyně na našich obrazovkách i my jsme zaplaveni kultem zdravé výživy a celkově zdravého života.

Pokud to vede alespoň k zamyšlení nad vlastním životem, pak je to super! Kult zdraví však u mnohých sklouzává ke zdánlivé představě o přirozeném způsobu, jak se cítit dobře. Mnoho lidí se pohybuje od extrému k extrému.  Život se tak potácí v krajních hodnotách od striktních diet až k přejídání. Což vlastně jinak řečeno znamená, že lidé, kteří v dobré víře usilují o zdravý život si postupně devastují organismus a dle nijak exaktně podložených studií vyřazují z jídelníčku postupně další a další potraviny. Přidávají další a další potravinové doplňky a nakonec, když už nemají jídelníček z čeho sestavit, tak končí na "potravině" z prášku. Přičemž prodejci těchto zázraků to většinou dělají jen pro peníze, někteří možná skutečně bezmezně věří svému kouzelnému produktu. Vše se zdá být zalité sluncem do té doby, než se koktejlovým uživatelům život změní radikálně k horšímu. Pak přechází na syrovou stravu, drží paleodiety nebo se odkyselují, pak zase detoxikují a na závěr všeho, jako vrchol bezmoci,  začnou nastupovat negativní emoce.

Žádný extrém není ideální a nejjednodušší je se řídit heslem "střídmě z pestrého stolu"

Jaké jsou tedy úplně základní principy zdravého stravování? 

Správný jídelníček by měl denně splňovat následující:
co do množství: jsme sytí, ale ne přejedení
co do režimu: jíme 3 - 5x denně, tak jak zrovna potřebujeme, ale nesmíme mít hlad
co do kvality: vždy nadřazujeme kvalitu nad kvantitou
co do skladby: konzumujeme širokou škálu základních potravin, které nám chutnají, s dostatkem bílkovin, vhodných tuků s převahou nenasycených mastných kyselin a také vhodné sacharidy, dostatek ovoce a zeleniny 
                                     Zdá se to , jako nic světoborného, že?
A přesto jde o nejúčinnější zbraň na většinu neduhů, se kterými se v široké populaci potýkáme.

Mnoho žen stráví velkou část života snahou zhubnout, hlídáním každého sousta a hledáním "dokonalé" postavy — a přitom se svým tělem často bojuje místo toho, aby s ním žilo v laskavosti a porozumění.

Přitom ten největší krok k rovnováze nezačíná v zrcadle, ale ve vztahu, který si k sobě samé dovolíme mít. 

Z průzkumů společnosti STOB vyplývá, že  až 95% žen debatuje o hubnutí často a většina z nich prošla někdy stádiem hubnutí, nebo alespoň toužilo po tom, shodit nějaké to kilo. Ženský ideál se v současné společnosti stále více blíží k vychrtlé Twiggy než Věstonické Venuši.
A je to právě onen nesoulad mezi ideálem a realitou, kdy právě tématika nedokonalosti odčerpává ženám často úplně zbytečně podstatnou část životní energie.

Při vyhodnocování vztahu ke svému tělu v různých zemích je většina žen se svým tělem nespokojena zejména v partiích břicha, boků a stehen. A to bez ohledu na váhu.

Hlavní příčinou je společenský tlak, nutící ženy usilovat o získání štíhlé a vypracované postavy, která je spojována s mládím, úspěchem a krásou. A bohužel pro všechny účastnice tohoto marného honu po dokonalém, zdravém a mladistvě vypadajícím těle, je to boj marný. Je třeba vycházet ze svých genetických dispozic a dalších velmi podstatných ovlivnitelných faktorů. Své geny nezměníme, ale i tak máme velký vliv na to, jak se naše tělo vyvíjí a vypadá. 

JAK?

Jednoduše stravou, pohybem, psychikou, životním stylem, hormonální rovnováhou, rodinnými zvyky a zlozvyky, dostupností jídla, informovaností, dostatečným spánkem, plnohodnotnou relaxací, ...

MOŽNÁ PRÁVĚ TEĎ PŘICHÁZÍ CHVÍLE DOPŘÁT SVÉMU TĚLU NOVÝ, LASKAVĚJŠÍ PŘÍSTUP KE STRAVOVÁNÍ  

Kila navíc se stále pokládají za slabost jedince, obézní člověk okatě dává najevo, že nemá žádnou vůli k tomu, aby překonal svoje přejídání a nezdravý životní styl. 

Je tady ovšem i jiný pohled, o kterém se moc nemluví. Kila navíc mnohem více škodí ztrápené duši než tělu. Protože tělo a duše jsou spojené nádoby.

Skutečné nebezpečí však tkví v hubnutí NEVHODNÝM ZPŮSOBEM. Tedy radikální metody, kdy se naha o zhubnutí stává tříměsíčním sprintem za konfekční velikostí XS. V ten okamžik nastupuje úzkost, deprese, únava, poruchy myšlení. 

Většina sprinterů hubne nejen kvůli velikosti XS, ale také kvůli co nejnižšímu číslu na osobní váze. Důležitější jsou však zdravotní a psychické benefity pramenící ze změny životního stylu. Spíše než o změnu čísla na váze bychom měli usilovat o změnu čísle k obvodu pasu, o hodnotu krevního tlaku a hladinu glykémie a cholesterolu. 

NEJVÍCE JDE VŠAK O ZMĚNU POCITU ZE SEBE SAMA! 

Zdravý životní styl není o dokonalosti, ale o rovnováze. 

stejně jako

Tělesná váha není jen o tom, kolik jíme nebo kolik se hýbeme. 

Zdravá váha nemá být výsledkem přísné kontroly, ale spíš vedlejším efektem laskavé péče o sebe.  Velkou roli hraje i náš vztah k jídlu, pravidelnost a to, jak umíme naslouchat svému tělu — kdy má hlad, kdy už má dost, a co mu dělá dobře. 

Některé životní změny mohou vést k výrazným transformacím životního stylu a tělesné váhy.  A mohou to být faktory neovlivnitelné /nemoc, úraz a pod./ nebo aspekt který si volíme sami /gaučový typ nebo vícebojový mistr/.

Nejčastější riziková období pro změnu celkových návyků je těhotenství, mateřská dovolená, menopauza nebo stárnutí.

 CO NE/PROSPÍVÁ DĚTEM OD JEJICH PRVNÍCH DNÍ? JAK ZDRAVÉ NÁVYKY A SPRÁVNÁ VÝŽIVA OD NAROZENÍ OVLIVŇUJÍ JEJICH RŮST A POHODU?

Pro děti je velkým rizikem začátek školní docházky. Škola paradoxně zarazí dosavadní spontánní pohybovou aktivitu. Díky školním kantýnám si dítě poprvé bez dozoru může vybrat jídlo - většinou dle lákavého obalu ziskuchtivého výrobce.  Ovšem nejmocnějším faktorem je u dětí vliv vnějšího prostředí - tedy spolužáků a kamarádů.

Děti do dvou let mají své stravování naprosto pod kontrolou. Jedí jen tolik, aby se nasytili. To znamená, že pokud novorozence necháme poslouchat své tělo, obvykle se nerozjíždí do přejídání a přijímá jen tolik mléka nebo jídla, kolik opravdu potřebuje. Jeho zcela přirozený instinkt mu říká: "Když mám dost, přestanu." Jenže tato kouzelná schopnost spontánního stravování bývá často ničena samotnými rodiči. Miminko pláče a protože přesně neznáme důvod, zkusíme ho utěšit jídlem. A takhle pěkně od mala škodíme vrozené schopnosti rozpoznat míru potřeby jídla.  Pochopitelně zde mluvím o zdravých novorozencích. Každopádně zdravé stravovací návyky máme evidentně vrozené, co nás může změnit k nepoznání je vliv prostředí, v těch ranných fázích života je to hlavně vliv rodiny!

PROČ SI ZACHOVAT KLID A ZDRAVÉ NÁVYKY I UPROSTŘED HEKTICKÉHO MODERNÍHO SVĚTA?

Moderní prostředí více než dříve provokuje lidi k nezdravým životním návykům. Ať jde o hojnost a dostupnost potravin nebo klamavými nabídkami na redukci váhy. 
Na druhou stranu je k dispozici mnohem širší nabídka nutričně vyvážených, chutných potravin a pokrmů.
Dnes se často setkáváme s tzv. emočním jedením. Je to situace, kdy člověk jí ne proto, že má hlad, ale proto, aby si ulevil od emocí – například stresu, smutku, nudy nebo úzkosti. Jídlo pak funguje jako útěcha nebo odměna, a ne jako skutečná výživa těla. Emoční jedení rozhodně neznamená selhání. Pokud chceme pomoci, je důležité si ho všimnout a postupně najít jiné způsoby, jak zvládat emoce. V rozhodovaní na poli jídla dnes hrají hlavní roli právě emoce. Jídlo ztrácí svoji podstatu - nasytit.

Zdravý životní styl a udržení optimální váhy není možné bez vlastního přičinění.

Bez vašeho vědomého přístupu není možné dosáhnout dlouhodobé rovnováhy, vitality a spokojenosti.