SACHARIDY - palivo pro tělo, mozek a orgány!

11.01.2026

Mezi všemi vyznavači zdravého životního stylu a příznivci KETO diet mají tu nejhorší pověst na celém světě!

Mantra dietářů zní: PO SACHARIDECH SE TLOUSTNE!

Ano, pokud budeš denně jíst jen a jen sacharidy a ještě lépe potraviny s vysokým obsahem cukru, chtě nechtě budeš brzy v kalorickém nadbytku / tedy víc energie do těla nacpeš a méně energie ze sebe dostaneš / a tvoje hmotnost se začne rychle zvedat.

Chudáci sacharidy jsou v tom téměř nevinně.
Do jídelníčku patří!
Naše tělo je vyloženě naprogramované na to, aby svoji energii čerpalo primárně ze sacharidů. Pokud je v těle nenajde, umí přepnout do tzv. ketózy a sacharidy si vyrábí z tuků, pomocí tzv. glukoneogeneze.

To, na čem pohoří většina redukce chtivých či těch, co se snaží ozdravit tělo i mysl je volba sacharidů.

Sacharidy bychom mohli rozdělit na:

SLOŽENÉ/ komplexní /

JEDNODUCHÉ /říká se jim cukry /

VLÁKNINA

1. JEDNODUCHÉ SACHARIDY

Jsou pro tělo zdrojem okamžité energie. Většinou ihned vstupují do krevního řečiště a jsou okamžitě využívány. Hladina cukru tedy během chvilky vystřelí až do nebes. Ale hlad nezaženou, naopak do půl hodinky bude tělo žádat cukry další.

Rozhodně si zvedneš hladinu dopaminu a budeš se těch pár minut cítit jako na obláčku.

Cukry jsou fakt paráda v průběhu sportovní aktivity, když chcete podpořit makající svaly. Ale pokud máš celodenní marathon s Netflixem, raději na jednoduché cukry zapomeň.

Hledej je:

sladkosti, sladké pečivo, med, cukr, i ten třtinový, sirupy, marmelády, džusy i ty 100%, ovoce

CUKRY nejsou totéž, co SACHARIDY!!!
Cukr je jen jedna podoba sacharidů. Je hlasitá, rychlá a nápadná – a proto přehluší ty ostatní.

PROČ NÁM SLADKÉ TAK CHUTNÁ?

Důvod najdeš v evoluci.

Chuť na sladké je přirozená adaptace, která lidem i mnoha zvířatům říká: "tady je rychlá energie, bezpečné a chutné jídlo, díky kterému přežiješ.

Dále najdeš odpověď ve svém mozku. Sladké aktivuje odměňovací systém v mozku – dopamin a serotonin. Proto máme pocit radosti a celého světa zalitého sluncem, jakmile si dáme něco sladkého.

A co se děje dnes?

Evoluce náš naučila hledat sladké proto, abychom přežili. A dalo to vážně fušku, něco sehnat. Dnes najdeš cukry všude. Jsou dostupné nonstop! Mozek preferuje sladkou chuť, je tak naprogramovaný, chuťové receptory vyžadují víc a víc sladkého, je to také forma závislosti, jako nikotin nebo alkohol. Tedy cukru je dnes všude nadbytek, ale naše evoluční mechanismy se holt na ten NADBYTEK neumějí adaptovat. Výsledkem je obezita, diabetes, narušený střevní mikrobiom, zvýšený zánět v těle a snížená až nulová sebekontrola.

2 . KOMPLEXNÍ SACHARIDY

Jsou obsaženy v podstatě ve všech přílohách. Jejich trávení trvá déle, nijak extrémně tedy neovlivňují hladinu cukru a umí tě zasytit na poměrně dlouhou dobu 2 – 4 hodiny. Takže tělo funguje stabilněji, jejich konzumací podpoříš mikrobiom a tím tvorbu serotoninu a budeš v pohodě podstatně déle, než po rohlíku s nutellou.

Hledej je:

celozrnné pečivo, oves, brambory, rýže, těstoviny, luštěniny

3. VLÁKNINA

Je nepostradatelnou součástí jídelníčku, takový malý/velký kouzelník mezi sacharidy! Prokazuje ti opravdu nezaplatitelnou službu, ať už v tom, že tě zasytí na delší dobu tím, že reguluje cukr v krvi, podporuje tvoje trávení, peristaltiku, imunitu dokonce i náladu.

Chemicky jde o celulózu a my na její štěpení nemáme enzymy. Takže naším trávícím traktem prochází nepozměněna. Opice, krávy nebo jiní bíložravci ten problém nemají, štěpí ji dokonale…

Hledej ji:

oves – ovesné vločky, celozrnné pečivo, luštěniny, ovoce a zelenina, semínka, ořechy

Když už jsme u sacharidů a cukrů, mrkneme i na sladidla

Jsou to chemické látky, které chutnají sladce, ale jsou s minimem nebo bez kalorií. Tělo je totiž nespaluje jako cukr. Naše trávící enzymy je neumějí rozštěpit ani vstřebat.

Jsou stokrát až tisíckrát sladší než cukr.

Praotec všech umělých sladidel je SACHARIN, který byl objeven jak jinak, než náhodou již v roce 1879. Asi rok po svém objevení se začal používat do potravin pro diabetiky. Na začátku 20. století se začal hojně přidávat do žvýkaček a cukrovinek. Masově se využíval ve 20. a 30 letech 20.století, jako levná náhrada při nedostatku cukru.

JAK FUNGUJÍ?
Umělá sladidla se přesně zapadají do sladkých receptorů na jazyku a naše chuťové pohárky je "přečtou" jako sladké a pošlou tuto informaci do mozku. Takže ho pěkně ošálíme, dáme mu sladké, ale kalorie žádné.

Proč jsou sladidla tak kontroverzní téma?

a) ti, co říkají ANO
Nízké kalorie, super při hubnutí – cukr nedodávají energii, takže pomáhají kontrolovat váhu.

Diabetes-friendly, nezvyšují hladinu cukru v krvi tak rychle jako cukr.

Zachování sladké chuti – můžete si užít sladké nápoje, dezerty, jogurty, aniž byste přidali cukr.

b) ti, co říkají NE
Špatný vliv na zdraví – existují studie, že některá sladidla mohou ovlivnit střevní mikrobiom, hlad nebo chuť na sladké. Historicky byly také spojovány s rakovinou u laboratorních zvířat (velmi vysoké dávky).

Nádorová onemocnění
Mají neblahý vliv na střevní mikrobiom
Vyplavují inzulín a podporují vznik rezistence a diabetu

Pocit umělé potraviny. Někteří lidé nechtějí jíst něco chemického, i když je bezpečné. Stejně jako někteří nepoužívají mikrovlnnou troubu, kvůli škodlivým vlnám.

Chuť sladidel je jiná. Ne každému sedí.

Psychologický efekt ve vztahu k množství přijatého jídla. Piju dietní colu, můžu si dát víc jídla, Efekt na hubnutí nemusí být vždy pozitivní.

c) a co říká VĚDA?
Bezpečné pro většinu lidí – EFSA a FDA stanovily bezpečné denní dávky (ADI), které běžná konzumace nepřekračuje.

Dlouhodobé účinky se stále zkoumají – mikrobiom, chuťové návyky, kardiometabolické efekty

Individualita – někteří lidé sladidla snášejí bez problémů, jiní mohou mít nadýmání, plynatost nebo chuť na sladké.

PODLOŽENÉ +

Mohou být pomocníkem při redukci hmotnosti.
Reálně snižují kalorický příjem.
Tím pádem i snižují riziko vzniku diabetu 2.typu

Nejsou potravou pro bakterie v ústech, přidávají se do zubní pasty
Psychologicky pomáhají snížit závislost na cukru
Aspartam, sukralóza, acesulfam K, stevia i sacharin jsou schválené EFSA/FDA

JAKÁ SLADIDLA SE POUŹÍVAJÍ?

JAKÁ MAJÍ SLADIDLA ÚSKALÍ?

Co o sladidlech říci závěrem???

To, jestli někdo sladidla používá, nebo ne, je otázka osobního rozhodnutí; jsou nám přitom známa jejich pozitiva i rizika.
Umělá sladidla nejsou zázrak ani jed, ale funkční nástroj!

Co znamená označení bez cukru a bez přidaného cukru?

Jak už jsme si řekli, je cukr považován na bílého zabijáka. Tedy pokud stále ještě věříš v marketingový slogan, pojď se mrknout, co se za označením "BEZ CUKRU" vlastně skrývá.

Aby výrobek bez cukru zůstal chutný, výrobci někdy zvýší obsah tuku nebo přidají jiné složky, které nahradí chuť a texturu cukru.

Např. u jogurtů "low sugar" se může zvýšit tučnost nebo použít mléčný krém.

Pokud je uvedeno, že je výrobek "BEZ PŘIDANÉHO CUKRU", tak při jeho výrobě nebyl na doslazení použit žádný cukr, ani med, ani datlová pasta,… Tento výrobek tedy obsahuje POUZE přirozeně se vyskytující cukry z ovoce nebo mléčných výrobků. Příkladem je zcela obyčejný jogurt. Obsahuje laktózu, tedy přirozeně se vyskytující sacharid v mléce.